Tato bakalářská práce pojednává o významu rodinného prostředí na školní úspěšnost a vzdělání dětí. Toto téma jsem se snažila popsat tak, jak se může projevovat z pohledu klientů sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) Praha 20. Cílem mé bakalářské práce je zjistit souvislost rodinného prostředí se vzděláním dětí. Jak ovlivňuje nepodnětné rodinné prostředí poznávací schopnost dětí. V případě, kdy dítě vyrůstá v nepodnětném prostředí, kde vzdělání není vysokou hodnotou, může být úspěšné ve studiu a dosáhnout vyššího vzdělání než jeho rodiče? Prvním podnětem pro mou bakalářskou práci byla kniha T. Katrňáka - Odsouzeni k manuální práci, kde autor předkládá názor, že předávání kulturního kapitálu svým dětem vždy záleží na systematické práci rodičů, na tom, jak se staví ke škole a vzdělávání a toto vše se pak snaží dětem předávat. Typickým přístupem k výchově v rodinách s nízkým vzděláním jsou děti jako "plovoucí zátky" bez vedení a opory. "Budu dělník jako táta, tak k čemu je mi učení? " S autorem naprosto souhlasím. I přes to, že je velká pravděpodobnost, že děti rodičů s nízkým vzděláním budou opět nevzdělané, je také však v nejednom případě možné, že jejich děti dosáhnou vysokoškolského vzdělání. Je důležité, jaký přístup ke vzdělání mají jejich rodiče. Aby rodiče mohli rozvíjet lidský kapitál... Plný text abstraktu naleznete v Repozitáři závěrečných prací UK

Tato bakalářská práce pojednává o významu rodinného prostředí na školní úspěšnost a vzdělání dětí. Toto téma jsem se snažila popsat tak, jak se může projevovat z pohledu klientů sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) Praha 20. Cílem mé bakalářské práce je zjistit souvislost rodinného prostředí se vzděláním dětí. Jak ovlivňuje nepodnětné rodinné prostředí poznávací schopnost dětí. V případě, kdy dítě vyrůstá v nepodnětném prostředí, kde vzdělání není vysokou hodnotou, může být úspěšné ve studiu a dosáhnout vyššího vzdělání než jeho rodiče? Prvním podnětem pro mou bakalářskou práci byla kniha T. Katrňáka - Odsouzeni k manuální práci, kde autor předkládá názor, že předávání kulturního kapitálu svým dětem vždy záleží na systematické práci rodičů, na tom, jak se staví ke škole a vzdělávání a toto vše se pak snaží dětem předávat. Typickým přístupem k výchově v rodinách s nízkým vzděláním jsou děti jako "plovoucí zátky" bez vedení a opory. "Budu dělník jako táta, tak k čemu je mi učení? " S autorem naprosto souhlasím. I přes to, že je velká pravděpodobnost, že děti rodičů s nízkým vzděláním budou opět nevzdělané, je také však v nejednom případě možné, že jejich děti dosáhnou vysokoškolského vzdělání. Je důležité, jaký přístup ke vzdělání mají jejich rodiče. Aby rodiče mohli rozvíjet lidský kapitál... Full text of the abstract is available in the Thesis Repository of CU