Britský historik a badatel v oboru moderních českých dějin se pokusil v obsáhlém textu o působení čs. exilové reprezentace ve Velké Británii odstranit různé mýty a nepřesnosti v interpretaci činnosti čs. zahraničního odboje v letech 1939-1945.

Text je rozdělen do osmi oddílů a probírá následující témata: spolupráci britského ministerstva zahraničí s evropskou emigrací před vypuknutím války a na jejím počátku; zejména strategii britské zahraniční politiky ve vztahu k emigraci z Československa. Líčí specifické postavení čs. státní reprezentace po likvidaci československého státu a úsilí E. Beneše o vytvoření exilové vlády. (Základem tohoto úsilí bylo odmítnutí platnosti mnichovské dohody). Autor hodnotí tuto situaci jak z politického, tak i vojenského hlediska. Líčí i britsko-československo -sovětské vztahy po přepadení SSSR nacistickým Německem r. 1941. Dalším předmětem autorova zájmu je příprava, provedení a důsledky atentátu na Heydricha i koncepce poválečného řešení sudetoněmecké otázky. Text knihy je zakončen popisem pražského povstání v květnu 1945. Ústřední postavou monografie je osobnost prezidenta Beneše. Autor komentuje a zdůvodňuje jeho koncepci řízení domácího i zahraničního odboje. Text knihy doprovází řada doplňujících materiálů, poznámky, bibliografie a rejstřík.