Autoři chápou pojem Sudet jako termín, který - podle jejich vlastních slov - ztělesňuje problém opuštěné krajiny českého pohraničí, odkud byli vyhnáni původní obyvatelé a kde došlo k rozsáhlé devastaci kultury a přírody. Z tohoto zorného úhlu sestavili text, který se skládá ze sednácti autobiografických vyprávění, jež dokumentují různorodost společnosti v Sudetech a nejednoduchost mnohých individuálních osudů. Text je rozdělen do tří tématických oddílů. První skupinu tvoří příběhy lidí, kteří se narodili ještě v předválečných Sudetech - jsou mezi nimi Němci, Češi i lidé ze smíšených rodin. Většina těch, kteří jsou v tomto oddílu dotazováni, si stále válku živě pamatuje (i dobu před ní a po ní). Prožívali ji velmi dramaticky a těžce. Na obou stranách zůstala hořkost a v několika případech i nevůle ke smíření. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří do Sudet přišli po válce z jiných zemí a jejich pohled na Sudety se zásadně liší od předchozích příběhů. Třetí skupinu tvoří Češi, kteří do Sudet buď přišli z českého vnitrozemí nebo se zde už narodili. Ti nejmladší jsou ve většině případů nejvstřícnější ke snahám o navázání nových česko-německých kontaktů. Celá kniha je doplněna mnoha dokumentárními fotografiemi.

Kniha rozhovorů, kterou sestavili členové občanského sdružení Antikomplex (založeno v r. 1998), se zabývá zejména poválečnými osudy lidí ze Sudet.