Román ze sibiřského prostředí v letech 1890-1913 z kraje Dolní Tunguzky, kde Šiškov žil dlouhá léta jako inženýr. Román, obraz růstu a rychlého konce kapitalismu, kreslí historii kupeckého syna Gromova, poslaného otcem do tajgy, aby tu na březích velké bohaté řeky Chmouravy zjistil možnosti jejího ovládnutí a vykořistění. Prochor tu najde nerostné i odbytové bohatství. Vrací se sem po čase a zakládá tu velké průmyslové podniky. K svým zaměstnancům je bezohledný, sveřepý a krutý. Neštítí se ani zločinu a podlosti k odstranění překážek a nepohodlných lidí. Autor popisuje život sibiřské vesnice v tajze a jejich obyvatel s obyčeji a pověrami, s barbarstvím a brutalitou sedláků i kupců, s prodejností úředníků; živě líčí nuzný život Gromovových dělníků i stávku, při níž bylo užito zbraní. Jiné postavy: trestanci, galejníci, rolníci, přestěhovalci z Ruska, političtí vyhnanci, náboženští sektáři a p. (Po prvé v překladu J. Wagsteinové r. 1937-8 s názvem "Záludná řeka života".)