Jedno z vrcholných děl "Lidského komedie", v němž B. vykreslil typ lakomce ještě hlouběji pojatý než Molièrův Harpagon. Kariéra otce Grandeta je charakteristická pro historii francouzské buržoasie na zlomu 18. a 19. stol. Grandet je buržoa a současně i venkovan a bednář, který dříve pracoval, obdělával své vinice a vyráběl své soudky. Když zbohatne, zachovává si a dále rozvíjí zvyky dřívějšího nuzáckého skrblíka. Nakonec nahromadí a den ode dne rozmnožuje své velké jmění. Přesto vede sám své účty a neustále přemýšlí, jak by omezil osobní vydání a vydání své rodiny. Spekuluje se životem a smrtí svých nejbližších lidí, ať již jde o otázky založené na spekulaci s dlužními úpisy zesnulého bratra. Neváhá mučit dceru, když podle svého uvážení naložila se svým zlatem, nezastavuje se před utýráním manželky. Na postavách Evženie a její matky, bezmocných, dobrých, ubitých obětí, ukázal B. osud ženy v kapitalistické společnosti. Drama Evženie Grandetové je obžalobou kapitalismu, který zpřetrhal všechny opravdu lidské vztahy. (S použ. předml.)