Svého otce poznává Georg až prostřednictvím dopisu, který dostane dlouho po jeho smrti. Láska a život jsou zde konfrontovány právě se smrtí. Patnáctiletý Georg ztratil svého otce už ve čtyřech letech. Nyní, na prahu jeho dospělosti se objeví dopis, který mu tatínek napsal napříč časem, do Georgovy budoucnosti. V dopise mu vypráví o své osudové a nádherné lásce k dívce s pomeranči, o zvláštních pravidlech života či o svém pocitu paralely života s pohádkou. Konfrontuje ho však především s propojeností života a smrti. Získáme-li život, zákonitě přijde i jeho konec. Na závěr mu předkládá k řešení těžkou otázku. Kdyby měl Georg na výběr a věděl, že jeho život bude pouze kratičkým zlomkem v běhu věků, že bude muset jednou opustit ty, které miluje a nádherný svět, zvolil by žití, nebo by se raději vzdal existence, aby nemusel pocítit toto bolestné poznání loučení a jistého konce.