Ve své absolventské práci sleduji vývoj sociálního klimatu ve Varnsdorfu v desetiletém období po protiromských demonstracích v roce 2011. Reflexe těchto událostí v delším časovém odstupu totiž dosud neproběhla. V první části práce se věnuji přímo demonstracím, jejich příčinám, popisu, politickému kontextu, reakcím a dopadům na občany i na vedení města. Ve druhé části se zabývám postupem městské samosprávy a úřadů ke stabilizaci situace a k řešení problémů, které eskalaci občanské nespokojenosti způsobily. Zaměřuji se na politiku bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, bezpečnosti a na dostupnost sociálních služeb, což jsou oblasti, kde se sociální vyloučení projevuje nejzřetelněji. Cílem první části mé práce byla reflexe událostí z roku 2011. Ve druhé části pak zmapování sociálních politik, které město realizovalo v dekádě 2011–2021, a jejich vlivu na život Romů v sociálně vyloučených lokalitách. Zvolila jsem metodu sběru, třídění a řazení dat z různých sekundárních zdrojů. Z jejich interpretace odvozuji, jak se ve Varnsdorfu mezi lety 2011-2021 proces sociálního začleňování vyvíjel, jak se proměnila situace romské menšiny a kvalita zdejšího občanského soužití. Má zjištění ukazují na nesoulad mezi záměry státu reprezentovanými ve Varnsdorfu několik let vládní Agenturou pro sociální začleňování a politikou obce, která se s nimi ve sledovaném období spíše neztotožňovala a její prioritou bylo uspět především u většinových voličů. Proces sociálního začleňování Romů se tím značně zkomplikoval a zpomalil.