Absolventská práce popisuje, jak pedagogičtí pracovníci základních škol v Praze spolupracují s interkulturními pracovníky. Jaké jsou jejich zkušenosti s rodiči a žáky s odlišným mateřským jazykem, co brání spolupráci pedagogických pracovníků s interkulturními pracovníky, a co by mohlo být v budoucnu přínosné na spolupráci pedagogických pracovníků s interkulturními pracovníky. Teoretická část podává právní rámec problematiky žáků s odlišným mateřským jazykem, kdo jsou to žáci s odlišným mateřským jazykem a jaká jsou jejich specifika. Zabývá se také otázkou, co je to interkulturní práce a jakou roli má interkulturní pracovník. Praktická část se pokouší prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit, jak pedagogičtí pracovníci základních škol v Praze nahlížejí na spolupráci s interkulturními pracovníky, jaké jsou jejich zkušenosti s rodiči a žáky s odlišným mateřským jazykem, co jim brání ve spolupráci s interkulturními pracovníky, a jaký by mohl být v budoucnu přínos z této spolupráce. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 504 pedagogických pracovníků. Pedagogičtí pracovníci jsou mezi respondenty nejčastěji zastoupeni v roli učitele, asistenta pedagoga, vedoucího pedagogického pracovníka, speciálního pedagoga a vychovatele. Pedagogičtí pracovníci jsou otevřeni spolupráci s interkulturními pracovníky. Ve spolupráci jim brání především neinformovanost o nich. Domnívají se ale, že by spolupráce s nimi mohla být přínosná, zvláště při kontaktu s rodinou žáka s odlišným mateřským jazykem. Práce může být využita pedagogickými pracovníky základních škol a interkulturními pracovníky z organizací, které pomáhají migrantům, ke zlepšení vzájemné spolupráce.