Jeden z nejvýznamnějších románů dvacetisvazkového cyklu "Rougonů-Macquartů", v němž Zola zamýšlel podat "přírodní a sociální dějepis jedné rodiny za druhého císařství" jak oznámil v podtitulu cyklu, a důsledně aplikovat dokumentání tvůrčí methodu naturalismu. V "Zabijáku" si vytkl za hlavní cíl "upozornit veřejnost na špatné životní podmínky pracujících a na zhoubný důsledek z toho pramenící - na silně rozšírený alkoholismus, který ničí lid". Jednajícími postavami románu, jehož děj se odehrává v předměstí Paříže, jsou dělníci a drobní řemeslníci. Autor ukazuje, jak veselí a pracovití lidé se pod vlivem alkoholu mění v duševně zlomené a fysicky zchátralé parasity, surovce a šílence, neschopné jakékoliv rozumné činnosti. Otřesný a pravdivý obraz bídy a mravní zkaženosti pařížské periferie vydráždil buržoasní kritiky k ostrému odsouzení románu, jejž prohlašovali za cynický, amorální a pornografický.