Dílo, jímž vrcholí tvorba velkého ruského realisty. Líčí dobrodružství Čičikova, zchudlého šlechtice, který přijde na myšlenku získat znovu bohatství nákupem zemřelých nevolníků, z nichž statkáři musí platit daně do příštího sčítání a jichž se proto rádi zbavují. Pro tyto "mrtvé duše" chce získat zdarma půdu od státu nebo si na ně alespoň vypůjčit. Popis cestování Čičikova za nákupem dává Gogolovi příležitost vykreslit obraz statkářského života nevolnického Ruska. Omezený snílek Manilov, šetrná, malicherná Korobočka, rváč a výtržník Nozdrev, trhač a žrout Sobakevič, děsivý lakomec Pljuškin, to jsou typičtí představitelé "první společenské třídy ve státě". Ve 2. dílu, několikrát spáleném a dochovaném jen ve zlomcích, pokračoval Gogol v líčení zrůd z prostředí statkářského i úřednického a pokoušel se i o vytvoření kladného typu (Kostanžonglo). Také hrdina Čičikov prožívá mravní přerod. Jeho nový život měl být vylíčen v zamýšleném 3. díle, který nebyl napsán.