Vesnický román, odměněný v roce 1955 polskou státní cenou. Děj má své kořeny v době před druhou světovou válkou, kdy si i prostí vesničané začínali uvědomovat zradu politických vůdců a třídní rozkol. Pozvolné uvědomění neudržitelnosti zastaralého způsobu života přivádí vesničany po válce k touze začít jinak a lépe. Dochází k střetnutí zájmů i uvnitř rodin, k jejich rozvratům, jimiž nejvíce trpí děti. Hlavní postavou románu je synek vesnického boháče, který je se svou matkou obětí hrubého násilnictví otce. Ten pak je vykořisťován zbohatlíkem a ve své nenávisti ke všemu, co není výlučně k jeho vlastnímu prospěchu podléhá vlivu diversantů, takže se dopustí vraždy a jiných zločinů. Zkratkovým líčením je děj knihy velmi zhuštěný.