Amer. nejvýznač. pokrokový spisovatel líčí ve svém posledním románu vznik a průběh vzpoury 11 cizineckých pluků pennsylvanské armády, která r. 1781 hájila svobodný stát Pennsylvanii v bojích o osvobození amerických kolonií z anglického panství. Ústy pamětníka, který jediný tyto události přežil, vypráví, jak v řadovém mužstvu, složenému z amer. chudiny a příslušníků nejrůznějších ras, náboženství a národností, otrhaném, hladovém a utýraném divokými bitvami za zájmy důstojnického panstva, vznikla myšlenka vzpoury proti důstojníkům, jak byl po prvé v dějinách amer. armády organisován výbor seržantů, zvolených z řad prostých vojáků, a duch opovrhované cizinecké armády obrozen myšlenkou ochrany zájmů amer. lidu. Přesto musila vzpoura skončit opětným uzavřením míru s důstojníky, neboť ostatní amer. armády se k pennsylvanským plukům nepřipojily a revolucionáři v tehd. situaci nemohli ve své myšlence pokračovat. Vypravěč však nepovažuje příběh za ukončený a věří, že jejich myšlenku oživí "hněvivé duše" příštích generací: "nebylo by naděje v příběhu, jako je tento, kdyby nebyl neukončen".