Küng zastává názor, že každý člověk má zodpovědnost a právo sám rozhodnout o svém životě a smrti. O eutanázii, dobré smrti, uvažuje jako o lidsky důstojném ukončení života, nikoli jako o sebevraždě. Po rozhovoru na toto téma s novinářkou A. Willovou následuje Küngovo vysvětlení jeho postoje k umírání a smrti. Zabývá se např. osobními zážitky umírání jeho příbuzných a přátel, lékařskou etikou, paliativní medicínou, eutanázií, prodlužováním života a s tím souvisejícím nárůstem demence a jiných chorob nebo právními aspekty eutanazie v Německu. Dále se zabývá náboženským rozměrem smrti, eschatologií a křesťanským pohledem na rozhodování o vlastní smrti. Vyjadřuje se kriticky vůči některým představitelům katolické církve za jejich dogmatický postoj k otázkám eutanazie, antikoncepce apod. Podnět k sepsání těchto úvah dalo i autorovo vlastní neurodegenerativní onemocnění.

Úvahy švýcarského katolického teologa o eutanázii, umírání a smrti.