Chaim Rumkowski pracoval před druhou světovou válkou jako pojišťovací agent a ředitel sirotčince. Po obsazení Polska německými vojsky se však ocitne v lodžském ghettu, kde se ujímá vedení židovské samosprávy. Jeho rozporuplné chování v této funkci se stalo i hlavním tématem Bartova románu. Autor navíc tuto základní linii posunul do kulis fiktivního soudního procesu, v němž on sám hraje úlohu jakéhosi nezávislého pozorovatele. Rumkowski byl přesvědčen, že může obyvatele ghetta zachránit před transporty do vyhlazovacích táborů vybudováním prosperující firmy, která bude prodikovat a dodávat nejrůznější výrobky pro potřeby třetí říše. K tomuto účelu však používal mnohdy nevybíravé prostředky a stal se tak vlastně pánem nad životem a smrtí lidí, soustředěných v tomto prostoru. Během přelíčení vstupují na scénu svědkové, pro něž byl Rumkowski neúprosným i zhýralým tyranem, na druhé straně mu však někteří přiznávají snahu různými ústupky co nejvíce oddalovat likvidaci a zničení této oddělené a uzavřené lodžské čtvrti. Byl Rumkowski obětí nebo katem? To je zásadní otázka, na kterou hledají odpověď nejen oběti z bývalého ghetta, ale i další pomyslní účastníci řízení, mezi nimiž je třeba pamětnice tehdejších tragických událostí Lucille Eichengreen, filozofka Hannah Arendtová nebo pedagog a lékař Janusz Korczak.

Román současného polského autora je koncipovaný jako fiktivní proces, při němž je souzen předseda židovské samosprávy lodžského ghetta Mordechaj Chaim Rumkowski.